Klíčový rozdíl - Basilej 1 proti 2 proti 3
Bazální dohody zavádí Basilejský výbor pro bankovní dohled (BCBS), výbor orgánů bankovního dohledu, který byl začleněn do funkce guvernérů centrálních bank Skupiny deseti zemí (G-10) v roce 1975. Hlavním cílem tohoto výboru je poskytnout pokyny pro bankovní předpisy. BCBS dosud vydala 3 dohody s názvem Basel 1, Basel 2 a Basel 3 se záměrem zvýšit důvěryhodnost bank posílením bankovního dohledu po celém světě. Klíčový rozdíl mezi Basel 1 2 a 3 spočívá v tom, že Basel 1 je stanoven za účelem stanovení minimálního poměru kapitálu k rizikově váženým aktivům pro banky, zatímco Basel 2 je zaveden za účelem zavedení odpovědnosti v oblasti dohledu a dalšího posílení minimálního kapitálového požadavku a Basel 3 podporovat potřebu likviditních rezerv (další vrstva kapitálu).
OBSAH
1. Přehled a hlavní rozdíl
2. Co je Basel 1
3. Co je Basel 2
4. Co je Basel 3
5. Porovnání vedle sebe - Basel 1 vs 2 vs 3
6. Shrnutí
Co je Basel 1?
Basel 1 byl vydán v červenci 1988, aby poskytl rámec pro řešení rizik z pohledu kapitálové přiměřenosti banky. Hlavním problémem zde byla kapitálová přiměřenost bank. Jedním z hlavních důvodů pro totéž byla latinskoamerická dluhová krize na počátku 80. let, kdy si výbor uvědomil, že kapitálové poměry mezinárodních bank se časem snižují. Byl stanoven minimální poměr kapitálu k rizikově váženým aktivům ve výši 8% s účinností od roku 1992.
Basel 1 rovněž upřesnil obecná ustanovení, která lze zahrnout do výpočtu minimálního požadovaného kapitálu.
Např. Dohoda specifikovala pokyny, jak v dubnu 1995 uznat dopady mnohostranného vzájemného započtení (dohoda mezi dvěma nebo více bankami o společném vypořádání několika transakcí, protože je nákladově efektivní a časově úsporná na rozdíl od jejich individuálního vypořádání).
Co je Basel 2?
Hlavním cílem Basel 2 bylo nahradit minimální kapitálový požadavek nutností provést dohledovou kontrolu kapitálové přiměřenosti banky. Basel 2 se skládá ze 3 sloupů. Oni jsou,
- Minimální kapitálové požadavky, jejichž cílem bylo vyvinout a rozšířit standardizovaná pravidla stanovená v Basileji 1
- Dozorová kontrola kapitálové přiměřenosti instituce a proces interního hodnocení
- Efektivní využití zveřejňování informací jako páky k posílení tržní disciplíny a podpoře zdravých bankovních postupů
Nový rámec byl navržen s úmyslem zlepšit způsob, jakým regulatorní kapitálové požadavky odrážejí podkladová rizika, a lépe řešit finanční inovace, ke kterým došlo v posledních letech. Změny byly zaměřeny na odměňování a podporu dalšího zlepšování měření a kontroly rizik.
Co je Basel 3?
Potřebu aktualizace Basel 2 pocítil zejména finanční kolaps Lehman Brothers - globální společnosti poskytující finanční služby, která byla v září 2008 prohlášena za bankrot. Úskalí v oblasti správy a řízení společností a řízení rizik vedly k vývoji této dohody, která bude účinné od roku 2019. Bankovní sektor vstoupil do finanční krize s příliš velkým pákovým efektem a nedostatečnými rezervami likvidity. Hlavním cílem Basel 3 je tedy specifikovat pro banky další vrstvu společného kapitálu (rezervu na zachování kapitálu). Při porušení omezuje výplaty, aby pomohl splnit minimální požadavek na společný kapitál. V Basel 3 jsou navíc zahrnuty následující pokyny.
- Proticyklická kapitálová rezerva, která omezuje účast bank v systémových úvěrových boomech s cílem snížit jejich ztráty v úvěrových bustách
- Pákový poměr - minimální částka absorbující ztrátu ve vztahu ke všem aktivům banky a podrozvahovým expozicím bez ohledu na váhu rizika
- Požadavky na likviditu - minimální poměr likvidity, koeficient krytí likvidity (LCR), který má poskytnout dostatek hotovosti k pokrytí potřeb financování během 30denního stresového období; dlouhodobější poměr, poměr čistého stabilního financování (NSFR), určený k řešení nesouladu splatností v celé rozvaze
-
Další návrhy pro systémově významné banky, včetně požadavků na doplňkový kapitál, rozšířený podmíněný kapitál a posílená opatření pro přeshraniční dohled a řešení problémů
Obrázek _1: K finanční krizi v roce 2008 nejvíce přispěly úvěrové kritéria bank
Jaký je rozdíl mezi Basel 1 2 a 3?
Rozdílný článek uprostřed před tabulkou
Basilej 1 vs 2 vs 3 |
|
Basilej 1 | Basel 1 byl vytvořen s hlavním cílem spočítat minimální kapitálový požadavek pro banky. |
Basilej 2 | Basel 2 byl založen za účelem zavedení odpovědnosti v oblasti dohledu a dalšího posílení minimálního kapitálového požadavku. |
Basilej 3 | Cílem Basel 3 bylo specifikovat další kapitálovou rezervu, kterou by banky měly udržovat. |
Zaměření na rizika | |
Basilej 1 | Basel 1 se zaměřuje na minimální riziko ze 3 dohod. |
Basilej 2 | Basel 2 zavedl přístup řízení rizik se třemi pilíři. |
Basilej 3 | Posouzení rizika likvidity vedle rizik stanovených v Basel 2 zavedlo Basel 3. |
Zvažovaná rizika | |
Basilej 1 | V Basel 1 je zohledněno pouze kreditní riziko. |
Basilej 2 | Basel 2 zahrnuje širokou škálu rizik, včetně operačních, strategických a reputačních rizik. |
Basilej 3 | Basel 3 zahrnuje kromě rizik zavedených Basel 2 i rizika likvidity. |
Předvídatelnost budoucích rizik | |
Basilej 1 | Basel 1 se dívá zpětně, protože zohledňuje pouze aktiva v současném portfoliu bank. |
Basilej 2 | Basel 2 je ve srovnání s Basel 1 perspektivní, protože výpočet kapitálu je citlivý na riziko. |
Basilej 3 | Basel 3 se dívá do budoucna, protože vedle kritérií jednotlivých bank jsou brány v úvahu i makroekonomické faktory prostředí. |
Shrnutí - Basilej 1 vs 2 vs 3
Rozdíl mezi dohodami Basel 1 2 a 3 je způsoben hlavně rozdíly mezi jejich cíli, kterých bylo dosaženo. I když se velmi liší ve standardech a požadavcích, které představili, všechny 3 jsou orientovány takovým způsobem, aby řídily bankovní rizika ve světle rychle se měnících mezinárodních obchodních prostředí. S pokrokem v globalizaci jsou banky vzájemně propojeny všude na světě. Pokud banky podstoupí nevypočítaná rizika, mohou nastat katastrofické situace kvůli velkému množství zapojených finančních prostředků a negativní dopady mohou být brzy rozptýleny mezi mnoho národů. Nejčasnějším příkladem je finanční krize, která začala v roce 2008 a která způsobila značné ekonomické ztráty.