Klíčovým rozdílem mezi vědeckým řízením a správním řízením je to, že ve vědeckém řízení se efektivity a účinnosti organizace dosahuje úpravou způsobu, jakým pracovníci plní své úkoly, zatímco teorie správního řízení popisuje změnu způsobu řízení organizace.
V pozitivním pracovním prostředí je odpovědností manažera najít pro zaměstnance nejlepší možné přístupy k plnění a řízení jejich úkolů. Dále je to jeden z principů teorie klasického řízení, který se skládá z vědeckých, administrativních a byrokratických přístupů k řízení.