BICC vs SIP-I
BICC (Bearer Independent Call Control) a SIP-I (Session Initiation Protocol - ISUP) jsou protokoly řízení relací, které se používají k vytváření, úpravám a ukončení komunikace založené na IP, jako jsou hlasové a multimediální služby. Obě metody jsou vyvinuty pro přenos signalizačních zpráv ISUP přes sítě založené na IP. Různá vydání 3GPP upravila oba tyto protokoly tak, aby zajišťovaly vyvíjející se sítě a jejich spolupráci.
BICC
BICC bylo definováno pro poskytování služeb založených na signalizaci ISUP přes širokopásmovou páteřní síť. Protože ISUP byl navržen tak, aby uspokojoval požadavky na úzkopásmovou signalizaci v sítích TDM, byla specifikace BICC definována a standardizována ITU-T podle doporučení Q.1902 v roce 2000 k vytváření, úpravám a ukončení hlasových hovorů mezi servery MSC (Mobile Switching Center). BICC zpracovává signalizační část hlasových hovorů, která nakonec řídí nastavení a odpojení nosiče. BICC dědí zprávu a sadu parametrů ISUP, což vede ke kompatibilitě a podpoře služeb ISUP. 3GPP (Partnerský projekt třetí generace) přijal BICC ve standardu UMTS Release 4, který byl publikován v roce 2001. BICC řeší většinu požadavků domén GSM a UMTS,ale nedokázal reagovat na budoucí požadavky na flexibilitu s vývojem sítí. BICC CS2 (Capability Set 2) zahrnoval schopnost řídit síť IP nosiče, vyjednávání kodeků a modifikace pomocí BCP (Bearer Control Protocol). To vede k oddělení řízení volání a řízení spojení na nosiče do dvou nezávislých sítí v rámci architektury UMTS.
SIP-I
SIP-I je rozšíření stávajícího protokolu SIP se zapouzdřenými zprávami ISUP k přenosu úzkopásmové signalizace přes sítě založené na SIP. ITU-T i ANSI standardizovaly specifikaci SIP-I, aby zajistily spolupráci se sítěmi ISUP a BICC. Podle specifikací SIP jsou definovány 3 profily, které zajišťují hlavní scénáře spolupráce. Například profil A podporuje pouze služby ISUP mapováním informací ISUP do hlaviček SIP, profil B poskytuje zobecněné řešení SIP se schopností pokrýt spolupráci mezi řadou sítí ISUP a profil C pokrývá regulační požadavky se zapouzdřeným ISUP. SIP-I usnadňuje propojení s ostrovy ISUP do páteře SIP. Další výhodou SIP-I je možnost vytvářet důvěryhodné domény, takžejakákoli zpráva přijatá z této důvěryhodné domény se považuje za platný síťový uzel, což je nezbytné pro zajištění spolupráce se staršími sítěmi ISUP.
Jaký je rozdíl mezi BICC a SIP-I?
- Signalizace BICC i SIP-I lze použít v rozhraní Nc NGN (tj. Mezi komunikací serveru MSC) a pro propojení domén IMS a NGN (tj. Mezi serverem MSC a MGCF).
- Zpočátku byl BICC vyvinut za účelem zajištění ISUP interworkingu v doménách GSM a UMTS, ale vzhledem k omezené flexibilitě a vývoji standardu byl SIP-I zaveden do UMTS domény za účelem uspokojení požadavků ISUP a SIP interworkingu, které se vyvinuly sítí.
- Na rozdíl od SIP-I existují určité obavy ohledně BICC ohledně interoperability napříč doménami jinými než UMTS a GSM, proto pozdější verze 3GPP zvolily SIP-I přes BICC.
- 3GPP verze BICC je obecně používána bezdrátovými operátory a vede k potížím v interoperabilitě s kabelovými operátory. Tomu lze zabránit použitím ISUP zapouzdřeného SIP, protože jsou k dispozici standardy pro bezdrátové i kabelové operátory.
- Specifikace BICC byla původně používána 3GPP k usnadnění služeb, jako je paketový hlas mezi servery volání UMTS, zatímco SIP-I se více zaměřil na vývoj sítí a usnadnění spolupráce.
- BICC používá protokol rámování paketů mediálních paketů IuFP specifikovaný 3GPP, zatímco SIP-I používá rámování paketů na základě specifikací IETF, který je mezi operátory široce používán.
- Dále je rámcový protokol mediálních paketů používaný BICC méně účinný ve srovnání se SIP kvůli duplikaci některých funkcí vrstvy RTP na BICC.
- SIP-I byl vyvinut s konceptem důvěryhodných domén, takže bude lépe vyhovovat pro sítě UMTS stejně jako BICC.
BICC a SIP-I jsou mechanismus pro spolupráci a zapouzdření zpráv ISUP k přenosu přes sítě založené na IP. Obecně je BICC omezeno na provoz v kontextu GSM a UMTS, zatímco SIP-I poskytuje spolupráci s většinou sítí.
