Právní vs spravedlivý úrok
Jak právní zájem, tak spravedlivý zájem jsou formy vlastnictví drženého nad aktivy. Mezi těmito dvěma však existuje řada důležitých rozdílů. Je důležité plně porozumět rozdílům mezi právním a spravedlivým zájmem, abyste předešli osobnímu zklamání a finanční ztrátě. Níže uvedený článek poskytuje jasný přehled těchto dvou pojmů a s pomocí příkladu zdůrazňuje rozdíly mezi právním zájmem a spravedlivým zájmem.
Co je právní zájem?
Právní zájem představuje vlastnictví, které lze vymáhat zákonem. Vlastník, který má na aktivu právní zájem, může podniknout právní kroky v případě, že se jiná strana pokusí překročit svá vlastnická práva. O osobě, která má právní zájem na aktivech, je známo, že má dokonalé vlastnické právo k aktivu a má veškerá práva a pravomoci podniknout právní kroky k zajištění vlastnictví uvedeného aktiva. Hlavní výhodou právního zájmu nad aktivem je skutečnost, že mají neomezenou právní ochranu, pokud dojde k porušení jejich vlastnických práv.
Co je to spravedlivý úrok?
Spravedlivý zájem je tam, kde bude mít uvedená strana finanční podíl na daném aktivu. Držitel spravedlivého úroku bude moci aktiva využívat, aniž by vlastnil vlastní právní titul k aktivu. Strana se spravedlivým podílem bude moci nepřímo těžit z jakéhokoli zhodnocení hodnoty aktiva. Jakákoli strana se spravedlivým podílem na aktivu nebude moci sklízet žádný finanční zisk (obvykle ve formě zhodnocení hodnoty), pokud nezíská právní titul / podíl na aktivu. Držitelé spravedlivého zájmu jsou povinni dodržovat podmínky stanovené dohodami a smlouvami. Hlavní výhodou pro držitele spravedlivých úroků je však schopnost získat podstatné finanční výhody po získání právního titulu a prodeji majetku.
Jaký je rozdíl mezi ekvitním úrokem a právním úrokem?
Navzdory skutečnosti, že oba představují pocit vlastnictví nad aktivem, právní zájem a spravedlivý zájem jsou navzájem zcela odlišné. Právní zájem je, když má osoba vlastnictví aktiva a může legálně vymáhat svá práva k tomuto aktivu. Spravedlivý zájem je, když si člověk může užívat užívání aktiva, aniž by jej legálně vlastnil. Následující příklad jasně vysvětluje rozdíly mezi spravedlivým a právním zájmem. Amy souhlasila s koupí domu od Daniela na základě smlouvy, která stanoví, že Amy (kupující) zaplatí cenu domu ve splátkách a jakmile bude cena zaplacena v plné výši, Daniel (prodávající) převede listinu dům Amy. V tomto scénáři má Amy spravedlivý zájem o dům, protože v něm může žít a užívat si ho, ale nemá k němu právní nárok. Dokud Amy nevyplatí zůstatek v plné výši, Daniel bude držet právní zájem domu a jakmile Amy provede celou platbu, bude na ni převedeno zákonné vlastnictví. V případě, že hodnota nemovitosti vzrostla od okamžiku uzavření smlouvy do doby provedení poslední splátky, může Amy toto zvýšení hodnoty využít. Pokud by se však hodnota nemovitosti snížila, utrpěla by ztrátu.
Souhrn:
Spravedlivý zájem vs. právní zájem
• Navzdory skutečnosti, že oba představují pocit vlastnictví nad aktivem, právní zájem a spravedlivý zájem jsou navzájem zcela odlišné.
• Právní zájem představuje vlastnictví, které lze vymáhat zákonem. Vlastník, který má na aktivu právní zájem, může podniknout právní kroky v případě, že se jiná strana pokusí překročit svá vlastnická práva.
• Spravedlivý podíl je tam, kde bude mít uvedená strana finanční podíl na daném aktivu. Držitel spravedlivého úroku bude moci aktiva využívat, aniž by vlastnil vlastní právní titul k aktivu.
• Hlavní výhodou právního zájmu nad aktivem je skutečnost, že na rozdíl od spravedlivého zájmu zde mají neomezené právní prostředky, pokud dojde k porušení jejich vlastnických práv.
