Rolníci vs nevolníci
Feudalismus byl během středověku zákonem země a tvořil základ třídního systému, který rozděloval společnost mezi pány a rolníky. Samozřejmě existovali králové a vlády. Společnost však byla rozdělena mezi vyšší třídy, které zahrnovaly pány a šlechty, zatímco nižší třídy nebo obyčejné masy měly pracovat pro vyšší třídy. Mezi obyčejné lidi patřili rolníci, nevolníci a otroci. Zatímco většina lidí ví nebo cítí, že ví, co otrok znamená, zůstávají zmatení mezi rolníky a nevolníky, kteří tvořili většinu obyčejných lidí. Tento článek se pokouší objasnit pochybnosti v myslích lidí, když čtou slova během středověku evropských dějin.
Nevolníci
Byli to lidé, kteří byli vázáni na panství. Tento panský systém měl léno s hradem a spoustou půdy, kde poddaní poskytovali manuální práci výměnou za ochranu, což bylo v těch násilných dobách opravdu důležité. Nevolníci nesměli opustit panství bez svolení pána, ale žili život lépe než otroci, které bylo možné koupit a prodat. Polovina času nevolníků byla věnována práci pro pány. Mohli vykonávat nejrůznější podřadné práce, které na panském panství vznikly, například pracovat jako práce na farmě, pracovat jako dřevorubec, tkadlec, stavět a opravovat budovy a provádět další podřadné práce. Muži mezi nevolníky byli dokonce v dobách války nuceni bojovat za své pány. Nevolníci museli svým pánům dodatečně platit daně v podobě domácích zvířat a drůbeže.
Vzhledem k tomu, že nevolníci byli vázáni na panství, museli přijmout jakéhokoli nového pána za svého pána, pokud předběhl panství od dřívějšího pána.
Rolníci
Rolníci byli na dně třídního systému těsně nad otroky a žili drsný život. Složili přísahu, že budou poslušní svému pánovi. Rolníci museli celý rok pracovat na polích pána a jejich životy se neustále točily podle sezóny hospodaření. Rolníci měli svůj vlastní pozemek, ale museli za svou zemi platit daně pánovi i církvi, která se jmenovala desátek. To činilo 10% hodnoty zemědělských produktů pěstovaných rolníky. Díky tomu, že tolik zaplatil církvi, byl rolník chudší, ale nemohl myslet na vzpouru kvůli strachu z Boží kletby.
Byli tam dva typy rolníků, ti, kteří byli svobodní, a ti, kteří byli spojeni nebo indenturováni. Svobodní rolníci mohli samostatně pracovat jako kováři, tkalci a hrnčíři atd., Aby si vydělali na obživu, i když museli platit pánovi daně. Indentovaní nebo spoutaní rolníci mohli žít na svém kusu země, ale museli pracovat na farmách pána, aby si vydělali na živobytí.