Liberál vs Libertář
Podíváme-li se na politické spektrum v USA na kontinuum zleva doprava, narazíme na mnoho politických ideologií s komunismem zcela vlevo a fašismem zcela vpravo. Liberál a liberálnost jsou politické ideologie, které jsou si navzájem podobné a leží někde uprostřed tohoto politického kontinua. Kvůli těmto podobnostem existuje mnoho lidí, kteří považují tyto ideologie za synonyma a zaměnitelnost. Navzdory podobnostem a překrývání však existují rozdíly, které nelze přehlédnout a budou v tomto článku zdůrazněny.
Liberální
Liberálové jsou lidé, kteří věří, že lidé by měli být co nejvíce svobodní a s co nejmenšími vládními zásahy. Jsou na rozdíl od konzervativců, kteří věří současnému stavu a drží se starých tradic a politik. Liberálové jsou zastánci změn v politikách, které jsou určeny pro zlepšení lidí. V jednom okamžiku liberálové stáli za osobní svobodou víc než cokoli jiného. Liberalismus v politice znamená prosazování práv a svobod jednotlivce. Liberálové jsou považováni za stojící nalevo od centristické polohy. Pokud jste liberál, můžete být kritizováni za to, že máte sklon k socialismu.
Liberálnost
Libertarian je politická ideologie, která věří v Žít a nechat žít. Tito lidé chtějí jen velmi malý zásah státu do záležitostí občanů; natolik, že se o nich někdy mluví jako o příznivcích anarchismu. Slovo je odvozeno od svobody a libertarián je jedinec, který věří ve svobodu. Libertariáni věří v osobní svobodu, i když věří také v sociální odpovědnost. Liberál je mrtvý proti jakémukoli vládnímu zasahování do osobních nebo obchodních rozhodnutí občanů. To se postupně promítá do menších vlád, daní a byrokracie a zároveň znamená větší osobní svobodu.
Jaký je rozdíl mezi liberálem a liberálností?
• Během 19. století liberálové a libertariáni zastávali stejné ideály a hodnoty. Postupem času se však rozdíly mezi oběma ideologiemi objevily.
• Oba představují osobní svobodu, ale liberálové chtějí tuto svobodu zabezpečit prostřednictvím vlády, zatímco libertariáni chtějí tuto svobodu bez jakéhokoli vládního zásahu.
• Marxismus vedl liberály k přesvědčení, že sociální spravedlnosti lze dosáhnout pomocí vlády, a oni byli svedeni tím, že zapomněli na osobní svobodu.
• Dnes je vidět, že liberálové ospravedlňují větší vlády, vyšší daně a přísnou regulaci.
• Na druhou stranu, libertariáni i dnes nedůvěřují vládě a chtějí od ní minimální zásah, aby byla zajištěna osobní svoboda.
• Libertariáni chtějí soukromou iniciativu k řešení sociálních problémů.