Klíčový rozdíl mezi exogenním a endogenním pučením je v tom, že při exogenním pučení se nový organismus nebo pupen vyvíjí na povrchu mateřského rodiče a poté od něj dospívá a oddělí se, zatímco v endogenním pučíku se nový organismus nebo pupen vyvíjí uvnitř matky buňka.
Začínající je druh nepohlavního rozmnožování, ze kterého se vyvíjí nový potomek připoutaný k matce rodiči. Vyskytuje se z výrůstku nebo pupenu. Obecně se pupen vyvíjí na mateřské buňce a rozšiřuje se ven. Poté dospívá a odděluje se od mateřského rodiče a stává se samostatným organismem. Tento typ pučení se tedy nazývá exogenní pučení. U některých organismů je ale také vidět vnitřní pučení. Zde se uvnitř mateřské buňky vytváří pupen nebo dceřiná buňka. Proto se tomu říká endogenní pučení.