Klíčový rozdíl - skutečné řešení vs. koloidní řešení
Skutečné řešení a koloidní roztok jsou dva typy řešení na základě jejich odlišných vlastností. Skutečný roztok a koloidní roztok se liší v mnoha vlastnostech, jako je velikost částic, vzhled roztoku, filtrovatelnost a viditelnost. Ty vznikají hlavně kvůli rozdílům ve velikosti částic rozpuštěné látky. Klíčovým rozdílem mezi pravým roztokem a koloidním roztokem je, že povaha skutečného roztoku je homogenní na rozdíl od koloidního roztoku, který je heterogenní směsí.
Co je skutečné řešení?
Pravé roztoky jsou homogenní roztoky obsahující směs dvou nebo více látek rozpuštěných v rozpouštědle. Velikost částic rozpouštědla je menší než 10 - 9 m nebo 1 nm. Jednoduchým příkladem skutečného řešení je roztok cukru ve vodě. Částice ve skutečném roztoku nejsou viditelné pouhým okem a tyto částice nelze filtrovat přes filtrační papíry. Částice ve skutečném roztoku se neusazují stáním, protože se v roztoku úplně rozpustí. Proto je nelze oddělit běžnou filtrací.
Co je to koloidní roztok?
Koloidní roztoky jsou heterogenní směsi a velikost částic látek v roztoku je mezi velikostí skutečných roztoků a suspenzí. Pohybuje se od 1 nm do 1 000 nm. Kouř vznikající při požáru je příkladem koloidního systému, kde ve vzduchu plaví drobné částečky pevné látky. Podobně jako u skutečných roztoků nelze částice v koloidním roztoku vidět pouhým okem. Ale tyto částice jsou dostatečně velké, aby je bylo možné zablokovat pergamenovým papírem nebo zvířecí membránou.
Jaký je rozdíl mezi skutečným roztokem a koloidním roztokem?
Vlastnosti skutečného a koloidního roztoku:
Homogenní vs. heterogenní
Skutečné řešení: Skutečné řešení obsahuje homogenní směs dvou nebo více látek.
Koloidní roztok: Koloidní roztok vypadá jako homogenní roztok, ale jedná se o heterogenní směs.
Viditelnost částic:
Pravdivé řešení: Částice rozpuštěného ve skutečném roztoku nelze vidět ani pod mikroskopem.
Koloidní roztok: Částice v koloidním roztoku lze vidět pouze silným mikroskopem.
Velikost částic:
Pravé řešení: Velikost částic ve skutečném roztoku je asi 10 - 10 m.
Koloidní roztok: Velikost částic solutu v koloidním roztoku je mezi 1 - 100 nm.
Separace látek:
Pravé řešení: Složky ve skutečném roztoku nelze oddělit filtrací.
Koloidní roztok: Složky koloidu nelze oddělit filtrací. Lze je však nechat usadit odstředěním a následnou filtrací pomocí speciálních filtrů.
Tyndallův efekt:
Pravdivé řešení: Pravdivá řešení nevykazují Tyndallův efekt. (Nerozptylujte světlo)
Koloidní roztok: Koloidní roztoky vykazují Tyndallův účinek. (Je také známý jako „Tyndallův rozptyl“, je rozptyl světla částicemi v koloidu nebo částicemi ve velmi jemné suspenzi)
Příklady skutečného a koloidního roztoku:
Pravé řešení: Když dáme do vody látky jako sůl, cukr, úplně se rozpustí a vytvoří homogenní roztoky. Jinými slovy, tyto molekuly rozpuštěné látky se rovnoměrně dispergují ve vodě. Částice ve skutečných řešeních mají molekulovou velikost a jsou neviditelné. Kromě toho se tyto částice neusazují při stání. Příklady skutečných řešení jsou:
- Roztok kuchyňské soli ve vodě
- Roztok cukru ve vodě
- Cukr a kamenec
Koloidní roztok: Některé látky jsou zcela rozpustné v roztocích (cukr ve vodě) a některé jsou zcela nerozpustné (písek ve vodě). Mezi těmito dvěma typy existuje mezilehlá kategorie; tyto částice mají větší velikost než molekuly a menší než suspenzní částice. Jsou viditelné pod silným mikroskopem. Některé příklady koloidních roztoků jsou,
- Škrob ve vodě
- Vaječný albumin ve vodě
Obrázek se svolením:
1. Roztok soli ve vodě Autor: Chris 73 / Wikimedia Commons, [CC BY-SA 3.0], prostřednictvím Wikimedia Commons
2. Kukuřičný škrob smíchaný s vodou Autor Picasy kalaya [CC BY-SA 3.0], prostřednictvím Wikimedia Commons
